MAZ: Co je zač běloruská značka kamionů, která letos s motory od Buggyry boduje na Dakaru?
Při pohledu do výsledkové listiny letošního Dakaru zaujme tovární tým MAZ, který dokáže porážet i osvědčené Kamazy. Pojďme si tuto méně známou značku z Běloruska přiblížit.
Sovětský automobilový průmysl nebyl tak vyspělý jako soudobé západoevropské státy, ve výsledku však nabízel bohatou nabídku továren. Dodnes je známé hlavně moskevské AZLK (vyrábějící vozidla značky Moskvič), GAZ a UAZ specializující se na nákladní vozidla, ZiL zaměřený na státní limuzíny a nákladní vozy a především VAZ z Toljatti produkující vozy značky Lada. Byl tu ale také PAZ (Pavlovský automobilový závod), ukrajinský LuAZ nebo ZAZ a také běloruský MAZ. A právě ten si dnes připomeneme.
MAZ, alias Minský automobilový závod, aktuálně plní stránky médií, respektive těch sportovních. Jeho tovární tým totiž boduje v Rallye Dakar 2020, když se jeho speciál MAZ-Sportauto dostal po druhé etapě do čela pořadí hodnocení kamionů, když zvládl porážet i ruské Kamazy, léta dominující této soutěži. Co je vlastně značka MAZ zač?
Začalo to sovětskou prvotinou
U nás nepříliš známá značka má bohatou historii, MAZ byl v tehdy sovětském Minsku založen státním rozhodnutím už v červenci 1944. Sériová výroba ale začala až o pět let později, kdy v roce 1949 vyjelo z bran první sériové vozidlo, model MAZ 200. Ten byl známý též jako YAZ 200, jelikož se v té době už dva roky vyráběl v Jaroslavském motorovém závodu (YaAZ). Jednalo se o 7,6 metru dlouhé nákladní vozidlo, první sovětské poháněné dieselovým agregátem. Konkrétně šlo o 4,7litrový dvoudobý šestiválec YaMZ.
Vozidlo určilo i další směr vývoje automobilky – MAZ se zaměřil na výrobu nákladních vozidel, které produkuje dodnes. Nabídka se postupně rozšířila, v polovině padesátých let se začala testovat řada MAZ 500, nástupce MAZu 200, která se však kvůli problémům s vývojem motoru začala sériově vyrábět až v první polovině šedesátých let.
Podobně jako v jiných průmyslových městech i MAZ znamenal rozvoj Minsku. V jeho okolí totiž byla budována rozsáhlá infrastruktura, čítající byty, nemocnice, obchody i kina. Na výstavbě se přitom podíleli i němečtí váleční zajatci.
Postupný rozvoj
Rozvoj znamenal, že se MAZ postupně stal největším výrobcem těžkých nákladních vozidel v Sovětském svazu. Postupně totiž vznikly i detašované závody v městech Baranavičy, Asipovičy nebo Žodzina. Už v roce 1959 závod překonal 100.000 vyrobených náklaďáků, v roce 1975 padla hranice půl milionu postavených aut.
V jeho portfoliu nechyběl ani těžký osmikolový nosič raket MAZ 543 pro balistické střely Elbrus. Představil se v polovině šedesátých let, přičemž o jeho pohon se staral dieselový dvanáctiválec o výkonu zhruba 386 kW, původně využívaný v tancích.
Továrna přitom nedodávala vozidla jen do Sovětského svazu. V roce 1950 začala své modely vyvážet i do zahraničí, první dodávkou byly sklápěče MAZ 205 do Polské lidové republiky.
Spolupráce se Západem
V devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu sice odbyt MAZu podobně jako u jiných postsovětských výrobců klesl, státem vlastněná společnost se však dokázala nové době přizpůsobit. Diverzifikovala svoje portfolio, a tak v devadesátých letech rozšířila produkci o autobusy. Ty vznikly díky licenci od renomované německé značky Neoplan. Na nákladních vozidlech zase automobilka začala v druhé polovině devadesátých let spolupracovat se značkou MAN, s nímž dokonce založila společný podnik.
Dnes je tak portfolio MAZu pěkně široké, pokud spočteme všechny varianty nabízených nákladních vozidel, autobusů, trolejbusů a speciálních vozidel, firma se chlubí, že nabízí přes 500 modelů. Konkrétně její autobusy jezdí vedle Běloruska také v Rusku, Polsku, Rumunsku nebo Srbsku.
Vzhůru na závodní pole!
I díky tomu se MAZ může prezentovat i na závodním poli. Už v roce 2010 postavila závodní truck MAZ-5309RR, který se účastnil renomované Rallye Hedvábné stezky. Další léta už byla ve znamení účasti na slavné Rallye Dakar.
Té se MAZ poprvé zúčastnil v roce 2015 a hned z toho byl slušný výsledek. Posádka závodníka Alexandra Vasilevského skončila mezi kamiony desátá, přičemž v několika rychlostních zkouškách byla mezi třemi nejlepšími. Nejlepším výsledkem je zatím ten z Dakaru 2018, kdy posádka Sergeje Vjazoviče skončila mezi kamiony na druhé příčce. Lepší byl jen Eduard Nikolajev na Kamazu. Loni však Vjazovič s MAZem spíše než celkovým výsledkem zaujal nehodou, která se odehrála kousek od skupinky diváků.
O vítězství pak MAZ zatím bojuje i v letošním Dakaru. Po dvou etapách se dokonce Vjazovič dostal do čela pořadí trucků. „Co je speciálního na MAZu je to, že jsme kolegové a po práci přátelé. Dnes je moje hobby (rallye) také moje práce, což mě dělá šťastným,“ říká běloruský podnikatel, čtyřicetiletý Viazovič.
Rallye Dakar 2020 se tým MAZ-SportAuto účastní se třemi speciály. Dva (MAZ 5309RR) mají trambusovou karoserii, jeden, ten Vjazovičův, speciál MAZ 6440RR má kapotovanou karoserii. Důvodem je ideální rozložení hmotnosti 50:50 mezi obě nápravy pro lepší ovladatelnost, model 5309RR má 55 % váhy vpředu, což při skocích může rozhodovat o dobrém, či špatném dopadu.
Pod kapotou pracuje přeplňovaný řadový naftový šestiválec C16 o objemu 13 litrů z dílny firmy Gyrtech, který dosahuje výkonu 950 koní (699 kW) a točivého momentu 5.000 N.m. MAZu ho mimochodem dodává na klíč roudnická Buggyra. Spárován je s automatem Allison.
Čtyřicetiletý jezdec o sobě před závodem prohlásil, že patří mezi favority a vytyčil si cíl stát alespoň na stupních vítězů. Zatím je na dobré cestě to splnit.
